Historie para plavání

Plavání je součástí paralympijského programu od prvních paralympijských her v Římě 1960 a od té doby se počet sportovců a zemí podílejících se na paralympijských soutěžích neustále zvyšuje.

Počátky para plavání

Kořeny para plavání sahají až do období po druhé světové válce, kdy se začalo více dbát na rehabilitaci válečných veteránů a osob, které utrpěly vážná zranění. V roce 1944 Dr. Ludwig Guttmann založil v britském městě Stoke Mandeville rehabilitační centrum pro vojáky s poraněním páteře. Právě zde se začaly používat sportovní aktivity, včetně plavání, jako součást rehabilitačního procesu.

První soutěže a mezinárodní rozvoj

První oficiální plavecké závody pro sportovce s postižením se konaly v roce 1960 v Římě během prvních Paralympijských her, které se konaly souběžně s olympijskými hrami. Těchto her se zúčastnilo kolem 400 sportovců z 23 zemí, což bylo významným krokem k mezinárodnímu uznání sportů pro osoby se zdravotním postižením.

Evoluce pravidel a kategorií

Para plavání se postupně vyvíjelo, aby co nejlépe vyhovovalo potřebám různých typů postižení. Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) zavedl komplexní systém klasifikace, který rozděluje sportovce do kategorií na základě jejich funkčních schopností. Tento systém zajišťuje spravedlivé podmínky pro závodění a umožňuje sportovcům soutěžit na nejvyšší úrovni.